čtvrtek 14. května 2015

Confess | Přiznání někdy může vše zničit

Přiznejte se. Kdo z vás taky tak zbožňuje knihy od Colleen Hoover? Po knihách jako je Ugly love, Maybe someday, Bez naděje nebo Život jedna báseň (teď jsem vyjmenovala snad všechny) vím, že si od Colleen přečtu klidně i nákupní seznam. Díky bohu za to, že vydává hned několik knih ročně. Na moment, kdy vyjde Confess, jsem čekala ne-li celou věčnost. Má očekávání však byla nastavená přehnaně vysoko.

Já si nemůžu pomoci, ale Confess mě nezaujalo, nebavilo a nepřišlo ničím zajímavé. Huh, je zvláštní, že to říkám. V autorčiných předešlých knihách se vždy objevilo něco, co jsem nečekala a co mě překvapilo. Tady však nic takového nebylo. Navíc i dějově se Colleen opakuje a přebírá motivy z Bez naděje a z Ugly love. Pevně jsem až do samotného konce doufala, že přijde s něčím zcela novým, ale nestalo se. 

Řeknu to na rovinu. Vztah mezi Auburn a Owenem jsem asi přehlídla. Ten byl totiž snad na bodu mrazu. Nesetkala jsem se jediným momentem, kdy by to mezi nimi jiskřilo a já text hltala tak, jak to u knih během romantické chvilky umím. Nejen, že jsem jim tu zamilovanost, kterou neustále popírali, nebaštila, ale tihle dva mi navíc vůbec nesedli.

Auburn sice neměla jednoduchý život, ale pro tentokrát jsem s ní nebyla schopna soucítit. Nebyla mi sympatická a nesedla mi. Owen se mi zas zdál být takový nijaký. Jediné, co se mi na něm líbilo, byly jeho iniciály - OMGColleen se se z něj zuby nehty snažila z udělat na první pohled trochu bad-boye. To opravdu ale opravdu nefungovalo. Pro tentokrát palec dolů.

Po dlouhé době mě new adult kniha nedojala a nerozbrečela. To už je v mém případě co říct. Málem jsem knihu ani nedočetla. Přestože ubíhala velmi rychle, nedokázala jsem s knihou sžít a užít si jí. Nedočítání knih ale nemám v oblibě a proto jsem se zařekla, že jí dotáhnu do konce. 

Tím nejzajímavějším prvkem celé knihy je beze sporu motiv knihy. Tím mám na mysli Owenovo povolání a to, že maloval obrazy dle anonymním přiznání, které mu do schránky vhazovali náhodní lidé. V knize se navíc nacházejí i samotné obrazy, jenž jsou zde zmíněné. Už jen to mě tehdy, když se kniha chystala, zaujalo. S něčím podobným jsem se zatím v knihách nesetkala a zalíbilo se mi to.  

Confess u mě jednoduše nefungovalo. Cítím, že se jedná o autorčinu nejslabší knihu že všech. Trochu mě zklamala, ale má obliba v jejích knihách rozhodně neklesá. Stále se těším na vše ostatní, co napíše, ale budu doufat, že půjde o něco lepšího než tohle. 

Related Articles

0 komentářů:

Okomentovat